Úvaha o chovu

Zachráněná a vypiplaná Claudinka.
Zdá se, že její nelehký start do života na ní nenechal žádné následky. Je to živel a vše si vynahrazuje. Ale bolesti  a trápení  si zažila opravdu na 1 život víc než dost, až jsem si snad poprvé v životě stavěla před otázku, jestli dělám dobře. Bylo to 35 dnů plných beznaděje, naděje bylo hodně málo. Vše se v lepší obrátilo, až když začala sama jíst. Ve 12 týdnech jsem se teprve odhodlala nechat ji naočkovat. Zvládla to.

U nás štěňátka zachraňujeme, respektive dáváme jim druhou šanci na život. Tzn., že to nenecháváme jen na přírodě. Určitě v tom hraje roli i to, že kdyby se nám podařilo zachránit štěndo s následným handicapem, tak vždy zůstane u nás doma a poskytneme mu ty nejlepší podmínky pro život.

Ne každý tyto možnosti má. Rozhodla jsem se znovu chovat po 9 letech. Jiné plemeno. Po strašně dlouhých úvahách bez PP.
Popravdě jsem docela rozčarovaná, když vidím, co se v chovech děje. Podotýkám v chovech s PP.  Chov na nevyhovujících fenkách – pro mě je fenka do 2,5 kg riziková pro zdárný a přirozený porod, plánované císařské řezy!!!, chov na fenkách, u kterých se ví, že štěňátka po porodu odmítá nebo je dokonce zakusuje a v neposlední řadě zjištění, že někteří „chovatelé“ maltézáčků odchovávají své vrhy v klecích a ještě to považují za normální! Jaký asi musí být kontakt chovatele s matkou štěňat a celým vrhem???
Já mám výběh u porodny tak velký, abych v něm mohla v případě potřeby spát. Někteří prcci vyžadují po porodu prostě 24 hodinovou péči. To podle mě v kleci zajistit nejde. Ale ano, je to pohodlné! A někomu nevadí, že si jde po porodu klidně lehnout a ráno jen sesbírá mrtvá štěňata, přežijou přece jen ti nejsilnější a jede se dál.
Co je tedy toto za chov? Pro mě jen množírna s PP. Jsem z toho hodně smutná a ty klece nerozdýchám asi do konce života.

Také chov na fenkách za každou cenu, opakované vystavování rizikům. Vím, že to není „profesionální“, ale u nás když se nepovede porod, podruhé v naprosté většině případů neriskuji a fenku vyřazuji z chovu. Nechápu, že někdo může chovat na fence neschopné porodit nebo odchovat štěňata opakovaně! Riziko je tu vždy, ale nikdy mu fenku nebudu dobrovolně vystavovat!

Ano, jsem prostě jiná, nikdy jsem nebyla profesionál v tomto směru, ani nikdy nebudu a prakticky nemám tzv. profesionalitu ráda. Je to vždy na úkor něčeho.

Prosím tedy chovatele, aby hlavně používali zdravý rozum, někdy prostě máme určité cíle a představy, investovali jsme velké prostředky, práci, čas energii, ale chov je vždy komplikovaný, často přináší zklamání a ztráty, nesnažme se jít přes mrtvoly. Važme si svých pejsků!

Všem přeji spoustu radosti se štěňátky, protože tento zázrak není ničím zastupitelný a nahraditelný <3

A ještě stále probíhají vášnivé debaty, kterých se rádi účastní absolutně neznalí fanatici ohledně PP a bez PP chovu a s tím spojovanými množírnami. Průkaz původu je jen papír, sám o sobě nezaručuje nic, vždy je to jen o lidech, o zodpovědnosti chovatele. Tak jako existují  bez PP množírny, kde pejsci žijí v otřesných podmínkách, stejně tak existují „certifikované“ množírny, kde jsou sice pejsci třeba lépe zajištěni materiálně, ale podmínky jsou to také otřesné (klecový chov, chov na roštech, chov v akváriích, trvalý chov v mini prostorech bez možností jakéhokoliv výběhu, nulové venčení, týrání chovem atd. atd. …) a mohu říci, že pro mě jsou některé promyšlené zrůdnosti PP chovů (např. záměrný chov na postižených zvířatech jen kvůli zisku, upevňování líbivé a žádané vlastnosti na úkor zdraví), kde jde často o velké peníze,  úplně stejně, ne-li víc, neakceptovatelné, než tzv. nevyhovující podmínky domácích množíren.